Společnost Scania vyvinula tempomat využívající technologii GPS k určení polohy vozidla a předvídání topografie nadcházející cesty. Před zahájením stoupání nebo klesání se upraví cestovní rychlost, což řidiči pomáhá maximálně využít každou kapku paliva. Při jízdě v kopcovitém terénu dokáže systém přinést úsporu paliva až do výše 3 procent.

Scania Active Prediction
Topografické údaje jsou uloženy ve Scania Communicator, který již obsahuje GPS pozice a systém komunikuje se systémem řízení motoru pro řazení rychlosti vozidla.
Nový systém Scania Active Prediction představuje milník v systematickém zaměření společnosti Scania na řidiče, který jim pomáhá šetřit palivo a snižovat dopad na životní prostředí. Jde o systém, který přizpůsobuje styl jízdy topografii stejně, jako to dělají nejzručnější řidiči nákladních vozidel. Zkušeným řidičům také pomáhá šetřit palivo při jízdě po nových trasách, v noci nebo v nepříznivém počasí.
Řidiči kamionů jsou často pod velkým tlakem. Načasování přepravy je často jednou z hlavních priorit, což může přinést vyšší náklady za spotřebované palivo. Nový Scania tempomat byl vyvinut pro pomoc řidičům dostat se na místo určení včas, bez zbytečného plýtvání palivem.
Při jízdě po dálnici ušetří systém Scania Active Prediction ve srovnání s normálním tempomatem až 3% paliv a to s minimální časovou ztrátou. Maximální přínos je však možné dosáhnout v zvlněném terénu.

Časová ztráta v rámci jednoho dne jízdy je pouze pár minut a pro většinu dopravních společností nepatrná vzhledem k získané finanční výhodě.
V případě 40-tunové soupravy (tahač a návěs) představuje 3-procentní úspora paliva při ujetí 180 000 km ročně, přibližně 1 700 litrů paliva.

Jak systém funguje

• Pomocí tlačítek na volantu řidič nastaví cestovní rychlost z kopce, jako obvykle – doporučený je rozdíl rychlosti nejméně 4 km / h

• Nastavení rychlosti se objeví na centrálním displeji. Zároveň se objeví okno rychlosti Active Prediction. Tyto hodnoty nemohou být upraveny.

• Systém je aktivní nad 60 km / h. Když systém nastaví rychlost, objeví se na displeji zelené E.

Nastavení tlačítek Cestovní rychlost a klesání v spodní časti Zelené E se objeví, když je Okno rychlosti je nahoře aktvní systém Active Prediction

Na cestách bez topografických dat, nebo v případě, že signál GPS je ztracen, okno rychlosti Active Prediction zešedne a vozidlo se vrátí do normální funkce tempomatu.

Okno rychlosti Active Prediction zešedne,
jakmile jsou topografická a nebo GPS data nedostupná

Nastavení rychlosti mohou být naprogramována jako „Oblíbené“ – okno s nastavenou cestovní rychlostí vlevo a rychlost z kopce vpravo. Časová mezera, kterou řidič zvolil pro tempomat, je uprostřed. Zelené E se objeví vždy, když je aktivní Active Prediction.

.
„Oblíbené“ okno se všemi nastavenými rychlostmi.

V pátek 27.ledna 2012 připravil Tomáš Tomeček v Praze setkání s novináři a příznivci svého týmu.
Tiskové konference se konají většinou v dopoledních hodinách a to, že se toto setkání v konferenčním centru GreenPoint v Praze 10 odehrávalo v pátek v podvečer nebylo jedinou zvláštností.
Ostatní posádky pořádají své představení týmu před či po akci pro úzký okruh zvaných hostí z řad novinářů a sponzorů.
Tato beseda byla určena široké veřejnosti, tedy alespoň té, která sleduje týmové internetové stránky a dopředu se zaregistrovala.
Kdo si na páteční večer udělal čas určitě nelitoval, protože kromě připraveného občerstvení na návštěvníky čekal podrobný popis závodů jak v Africe tak v Americe.
Přítomen byl takřka celý tým včetně zpravodajského zázemí s výjimkou mechaniků Andrého de Azaveda Petra Vodáka a Tomáše Fajmana.
Večerem provázel Vojtěch Morávek mladší, který se (letos poprvé v novinářském voze spolu s kameramanem Janem Husákem) staral o informační servis do Čech. Během vyprávění se mohl každý zeptat na cokoli okolo závodního vozu, osobních pocitů či vlastních zážitků. Z dotazů bylo patrné, že zúčastnění hosté jsou opravdovými fanoušky a znalci. Kladené otázky byly často velmi odborného rázu. Soutěžilo se DVD z loňské soutěže a na závěr si každý mohl domů odnést plakát s podpisy všech zúčastněných členů týmu. Odměny – dortu v podobě své Tatry – se dočkal i Tomáš Tomeček.

Africká sekce
Hvězdami večera byl samozřejmě Tomáš Tomeček s Vojtěchem Morávkem st. coby navigátorem vítězné Tatry, který obhájila loňské první místo mezi kamiony a skončila navíc na druhém místě v absoultním pořadí za speciálem buggy Jean Luise Schlessera.
Poděkování se dostalo i přítomným mechanikům a posádce jedné ze svozových Tater Balai.
Tatra Tomáše Tomečka, která se pyšní přídomkem 100% Tatra (motor, převodovka, podvozek, karoserie) fungovala bez větších problémů a nové čtyři pneumatiky se měnily pouze v bivaku, nikoli vrámci defektu na trati.

 
I letos byla hlavním soupeřem Portugalka Elisabeth Jacinto na MAN TGS. Kamiónů letos startovalo jen pět, oproti nárůstu startujících motocyklů a aut, ale jak řekl Tomáš Tomeček další kamioňáky uvítá a konkurence se nebojí.

Velký Dakar

O závodu za velkou louží pohovořil Jaromír Martinec, startující i letos jako mechanik druhé Tarty pilotované Andre de Azavedem.
Je až neuvěřitelné s jakými nástrahami se mudela posádka a vzápětí mechanici vypořádat a přesto dojet na výborném osmém místě za Martinem Kolomým. Především první oprava spojky, kdy musel být v nástavbě vyříznut montážní otvor a mechanici museli improvizovat a pracovat ve stístěných podmínkách, či následný problém s prasklým výfukem, který zapříčinil přepálení palivového potrubí a dojezd posádky v etapě okolo Copiapó bez motoru naznačuje čím si museli projít.
Již poněkolikáté bylo řečeno, že velký Dakar je dnes také velkým byznysem se všemi nešvary – rozhodování v zákulisí, mediální zájem jen o favority, nerovné podmínky pro všechny a hlavně vysoké poplatky za vše.

Afrika či Amerika?

|Tuto otázku si pokládá nejen tým, ale asi každý příznivec této rally. Afika Eco Race stavící na odkazu zakladatele Thierry Sabine má své příznivce mezi těmi, kteří chtějí závodit na africkém kontinentu s cílem u Růžového jezera v Senegalu s polovičními náklady, menší časovou náročností a v přátelské atmosféře. Že se přitom nejedná o snadný závod dokazují výsledné časy i ujeté kilometry. Jak bylo řečeno, po přepočtu ujetých kilometrů ostrých speciálek připadá u Africa Eco race na den 320 km oproti 230 km Dakaru.
To je také jedna z odlišností. Stavitelé trati v Africe mají minimální přejezdové úseky, takže jedna speciálka navazuje na druhou a závodí se prakticky z bivaku do bivaku. Rovněž trať je společná pro všechny kategorie.
Díky smlouvám se ještě nějaký čas bude ten sledovanější závod jezdit v Jižní Americe a je tedy volba na každém týmu a závodníkovi, kam se vydá.
Bohužel zájem sponzorů je zaměřen na slavnější rally s obchodní značkou Dakar a i proto se Tomáš Tomeček se svými lidmi tolik snaží o popularizaci závodu v Africe.
Jsou jisté indicie, že by na další ročník mohlo přijet více závodníků z řad kamiónů (možná i našich), protože finance a zákulisní boje velkého Dakaru už některé odrazují.
Doufejme, že případný příliv nových posádek a zájem médií a sponzorů nepohřbí to, proč se sem Tomáš Tomeček a další vracejí.

12►

Ve středu 25.1.2012 uspořádal Marek Spáčil jako šéf týmu Czech Dakar v areálu Blue Orange v Praze 9 – Letňanech tiskovou konferenci pro odbornou veřejnost a partnery týmu na téma Dakar 2012.
Přítomna byla celá posádka našeho nejlépe umístěného kamionu v soutěži – Martin Kolomý, René Kilian, David Kilian a také náš zástupce v kategorii motocyklů Jan Veselý. Mezi přítomnými byl samozřejmě i Jaroslav Lamač, který po  nehodě na Dakaru 2011 v kabině Tatry Martina Kolomého stále není ve 100% stavu.
Všichni účastníci shrnuli své dojmy ze závodu a samozřejmě přidali i pár perliček ze zákulisí. Po té zodpověděli dotazy přítomných zástupců novinářské obce.
Jak už bylo několikrát v médiích naznačeno, byl v letošním ročníku znát vliv organizátorů na průběh soutěže a nerovné podmínky pro všechny startující.

 
Jan Veselý popsal své problémy s palivem a následné obtíže s motorem i etapy kdy musel svůj stroj dotlačit do cíle. Nejednalo se údajně o vadné palivo, ale pořadateli předepsaný benzín nižšího oktanového čísla označený jako race při vysokých teplotách vařil. Potíže pak měly prý především stroje Yamaha.

Martin Kolomý se svou posádkou měl opakované problémy s hadicemi turba, které se rozpékaly a pro další závody je bude potřeba nahradit ocelovými trubkami. Posádka se potýkala i s defekty pneumatik, což bylo zapříčeněno užitím pneu staršího data výroby.
Popsán byl i karambol 10.etapy, kdy se Tatra při objíždění zapadlého vozidla v dunách položila na bok a dvě hodiny musela posádka čekat na pomoc. Na kola je postavila až další Tatra Andreho de Azaveda (jehož bratr shodou okolností byl řidičem onoho zapadnutého vozu). Nekomentováno bylo projetí Jaroslava Valtra s Liazem okolo nich po převrácení.
To je další šířící se nešvar na novodobém Dakaru, kdy se jede opravdu „na krev“ a při honbě za co nejlepším umístěním mizí duch fair play. Důkazem může být i atak vítěze kategorie osobních aut francouze Stephana Peterhansela, který v jednom z brodů při nešetrném předjetí uštědřil bodyček jednomu z motorkářů. Opět jedna promlčená aféra ve francouzské režii (Nikolajev na Kamazu byl za nesportovní chování vyloučen ze závodu).
Na otázku vzájemných vztahů mezi českými týmy bylo odpovězeno, že je to už lepší než bývalo a skvěle fungovala výpomoc materiální, což se týká především vozů Tatra a jejich náhradních dílů.

 
Jaké má Czech Dakar team plány do budoucna?

 Za měsíc se vrátí Tatra se startovním číslem 547 z Jižní Ameriky a bude potřeba provést nutné opravy a případná vylepšení. Marek Spáčil by zároveň chtěl zapracovat na novém vozu, který by opět měl vycházet z Tatrovácké koncepce a nejspíš i z původního Markova vozu ze Silk Way a opět s motorem Caterpillar C13.
Spolupráce s touto firmou a závodní stájí Buggyra ladící zmiňované motory si Marek velmi považuje.
Zástupci Buggyry v osobě Robina Dolejše a Jana Kalivody byli rovněž hosty této TK, stejně jako majitel generálního sponzora týmu – firmy IVAR CS. Ing. Semir Baughattas.
Bez sponzorů to nejde a na financích závisí i další podniky, kterých by se CDT rád zúčastnil. Nejbližším cílem je určitě ruská Silk Way Rally, na podzim potom rally El Chott, kde si loni Martin Kolomý zajel pro první místo, ale ve hře je i africký Dakar – Africa Eco Race. Tomáš Tomeček, který zde dvakrát vyhrál by měl rázem další konkurenci z Čech a možná se přidají i další závodníci z řad kamiónů. Závodu i jeho popularitě by to určitě prospělo.
Nedávno se oficiálně vyjádřili i pořadatelé BAJA Italia, že otvírají kategorii T4 a rádi by na startu přivítali zástupce trucků, ale dá se očekávat, že tento závod nebude pro kamionové závodníky zajímavý. Jedná se pouze o víkendový závod s nevhodnými lokalitami pro velké stroje a navíc v termínu těsně po Dakaru, kdy technika teprve dorazí z přístavu do domovských dílen a nebude čas ji připravit na další závody.

12►

Obdobně jako nedávno švédské VOLVO připravilo pro zíkazníky speciálně upravenou verzi výrobní žady FM – FMX určenou pro stavebnictví, představil nedávno i další severský výrobce SCANIA upravenou seriii do těžkého terénu s příznačným označením SCANIA OFF ROAD.
Nová vozidla vycházející z modelových řad P a G jsou koncipována pro těžké provozní podmínky. Tyto typy skrývají v sobě řadu inovací a nových prvků či funkcí jako například řazení Opticruise s režimem pro terén, nové řízení přenosu točivého momentu a nový retardér s vysokým výkonem i při nízkých otáčkách motoru a modernizovaný podvozek.

 
Pevná kostra nárazníku
Nová masivní kostra nárazníku vystupuje o 135 mm oproti stávajícímu provedení s 80 mm a které je i nadále k dispozici. Nové provední s nájezovým úhlem 25 stupňů a zadní nájezdový ůhel činí Scanii skutečně terénním vozem.
Nárazník je řešen samostatně aby nebyly deformovány další díly kabiny a podvozku a je robusnější.
Zesíleno bylo i přední spřáhlo integrované v nárazníku, jež oproti starému provedení umožňuje zatížení až 35 000 kg, tady o 10 000 kg více a tudíž s možností plně naloženého vozidla beu nutnosti složení převáženého materiálu.
Spodní díly motoru jsou chráněny ocelovým štítem.

Silácký vzhled
Konstruktéři Scanie zapracovali i na vnějším designu podtruhujícím služební nasazení a připravenost pro nejtěžší podmínky.
Černá barva čelní masky pokračující do boků a vytvářející proslulé T je typickým znakem Scanie.
Světlomety a směrová světla jsou navrženy samostatně a začleněny dále od nárazníku aby se zamezilo jejich poškození. Jsou navíc chráněny ochrannou mřížkou stejně jako případně volitelná mlhová světla.
Podobně jsou řešeny i nástupní schůdky opět navženy samostatně od nárazníku s pryžovým uložením spodního schůdku.

Scania tedy připravila pro své zákazníky dobrý pracovní nástroj pro každodení práci v těžkém terénu. Teď už jen záleží na tom, kdy se konečně rozběhne stavební sektor v naší republice se všemi vládou zablokovanými stavbami.

12►

Vždy po Vašem boku, tak znělo hlavní téma expozice značky Isuzu Motors na prosincovém autosalonu v Tokiu. Toto heslo je vyjádřením postavení značky Isuzu v minulosti, dnes i jejích plánů do budoucna.

Velkým překvapením a hlavním lákadlem expozice Isuzu v Tokiu byla bezpochyby vysoce inovativní designová studie tahače budoucnosti Isuzu T-Next. „Tento model představuje naší vizi tahače budoucnosti. Jedná se o koncept, který spojuje vysokou úroveň bezpečnosti a vynikající aerodynamické vlastnosti pro výkonnou logistiku budoucnosti,“ řekl prezident Isuzu Motors Susumu Hosoi.

 T-Next je předobrazem budoucích technologií přinášejících vynikající bezpečnost, ekonomiku provozu i ohleduplnost k životnímu prostředí. Exteriér tahače je charakteristický čistým, solidním a současně emotivním vzhledem, který ovšem již na první pohled prozrazuje příbuznost ke značce. Kromě pokročilé aerodynamiky se konstruktéři soustředili na interiér. Nejmodernější multifunkční zařízení jsou soustředěna uprostřed přístrojového panelu a i sedadlo řidiče je situováno doprostřed vozidla. Tato koncepce by měla přispět především k ideálnímu výhledu řidiče, jako i k lepší variabilitě a funkčnosti interiéru. Navzdory velmi inovativnímu pojetí interiéru je uspořádání odpočinkové části kabiny nadále velmi praktické a reálné. Během zastávky může být volant z důvodu úspory prostoru zasunut do kruhové části s kontrolními ukazateli. Ovládání všech zařízení je realizováno buďto prostřednictvím hlasových příkazů, nebo dotykové obrazovky ve středu volantu.

Blízkou budoucnost reprezentoval také hybridní nákladní automobil Isuzu Elf Plug-in Hybrid, který vychází ze současné modelové řady Elf, která je japonskou verzí u nás nabízeného Isuzu řady N. Zajímavostí tohoto modelu je právě hybridní systém, který ve srovnání s obdobnými technologiemi v segmentu nákladní dopravy nabízí nadstandardní výkon i možnosti. Hybridní systém totiž umožňuje i ryze elektrický provoz, který je charakteristický nulovými emisemi a jen minimální úrovní hluku. Elf Plug-in Hybrid dokáže na ryze elektrický režim ujet až 40 km, což je zajímavé v městském provozu. Mimo město pak může vůz pokračovat v hybridním režimu. Hnací soustava využívá rekuperace energie během brzdění, což znamená, že při brzdění dochází k přeměně jinak ztrátové energie na elektrický proud, který dobíjí akumulátory. Soustava ovšem dovoluje i připojení na standardní elektrickou síť a tudíž i přímé nabíjení akumulátorů.

Isuzu v Tokiu prezentovalo také svůj pokročilý bezpečnostní systém VAT (View Assist Technology), který prostřednictvím vysoce přesných radarových vln a senzorů zobrazuje překážky na silnici. Včasné rozpoznání překážky pomáhá řidiči zareagovat a zabránit tak potenciální nehodě. Důležitým doplňkem tahačů Giga je elektronický stabilizační systém IESC. V Tokiu byl představen také monitorovací systém, který využívá čtyř kamer (vpředu, vzadu, na levé a pravě straně), které zprostředkovávají obraz o dění kolem celého vozidla. Tento systém je zvlášť užitečný při sledování nastupování či vystupování cestujících z autobusu i jako prevence nehod s účastníky provozu nacházejícími se bezprostředně vedle zatáčejícího vozidla.

V letošním roce oslavil své 10. výročí pokročilý informační systém Isuzu Mimamori-kun. Jedná se o satelitní monitoring vozového parku, který v současné době využívá v Japonsku kolem 45 tisíc vozidel. Tento systém se mimořádně osvědčil při organizaci dopravy po těžkém zemětřesení, které Japonsko postihlo v první polovině března loňského roku.

Světovou premiéru si v Tokiu odbyl také hybridní autobus Erga Hybrid. Tento model využívá paralelní hybridní systém sestávající ze vznětového motoru, elektromotoru a vysokokapacitních lithium-iontových baterií. Tento hybridní systém byl navržen pro využití na pevně stanovených trasách, které jsou charakteristické častým rozjížděním a zastavováním. Při rozjezdu, kdy se obvykle spotřebuje nadprůměrně množství paliva, vypomáhá elektromotor, který pro změnu právě v tomto režimu disponuje nejvyšším točivým momentem. Při zpomalování zase soustava využívá rekuperace energie. Autobus Erga Hybrid je mimořádně ohleduplný k životnímu prostředí a umožňuje velmi snadný a efektivní provoz.

Dlouhou cestu, která vedla k tomuto technologickému skvostu, jako i bohatou historii značky Isuzu zdařile demonstroval dokonale zrestaurovaný autobus Sumida typ M. První model této řady byl vyroben už v roce 1929 a velmi významně přispěl k modernizaci japonské veřejné dopravy. „Autobus, který je zde vystaven, byl vyroben v roce 1932 a velmi dlouho byl uložen v depozitáři Isuzu. Při příležitosti autosalonu jsme se jej rozhodli zrenovovat do funkční podoby. Samotná renovace byla pro nás velmi poučná poznáním dovednosti našich předků i útrap, kterými si museli projít. Vystavený model je pravděpodobně nejstarším pojízdným autobusem v Japonsku,“ řekl během tiskové konference prezident Isuzu Motors Susumu Hosoi.

Na autosalonu v Tokiu představilo Isuzu také zcela novou generaci terénního pick-upu D-Max. Novinka nahrazuje původní model nabízený od roku 2002. Kromě zcela nového designu nabízí D-Max zcela odlišnou paletu motorizací. Čtyřválcové vznětové motory s přímým vstřikem paliva o objemu 2,5 l a 3,0 l poskytují výkon 85 resp. 100 kW. Všechny modely budou vybaveny přiřaditelným pohonem všech kol a pětistupňovou manuální nebo automatickou převodovkou (v kombinaci s motorem 3.0 l). Isuzu D-Max bude po premiéře v Thajsku postupně uváděno na ostatní trhy světa, včetně Evropy.

Soutěž Scania Driver Competitions 2012 je odstartovaná. Očekává se, že o tituly nejlepších řidičů nákladních vozidel bude soutěžit více než 55 000 řidičů ze 39 zemí a díky novému procesu registrace online stačí na kvalifikaci jen pár kliknutí.

Soutěže Scania Driver Competitions, jejichž první ročník se konal v roce 2003, se původně konaly v Evropě. Postupně se rozšířily do celého světa a rozvinuly se na náročné akce, které zdůrazňují jak důležitost schopností a vzdělání řidičů, tak i vývoj podpory povědomí o bezpečnosti na silnicích.

YETD (Young European Truck Driver) V České republice
Novinkou tohoto ročníku soutěže YETD je, že proces registrace do soutěže je on-line. Řidiči se mohou registrovat přes web stránku www.scania.cz. Prvním krokem je zvládnutí teoretického testu. Na ty nejlepších bude čekat praktická část, která zahrnuje úspornou a defenzivní jízdu i jízdu zručnosti. Novou disciplínou v 5.ročníku soutěže je první pomoc.

Řidiči v České republice se mohou zaregistrovat do soutěže na adrese:

http://www4.scania.com/cs/sdc-2012/ do 30. března 2012.

„Řidič je nejdůležitější faktor pro hospodárnost, životní prostředí a bezpečnost,“ říká Leif Östling, prezident a výkonný ředitel společnosti Scania. „Kvalifikovaní a angažovaní řidiči zajišťují efektivní dopravu, snižují emise, přispívají k vyšší bezpečnosti na silnicích a zvyšují ziskovost každé firmy. Tyto typy řidičů jsou skutečným přínosem a dokazují, že úsilí o ochranu životního prostředí a kladné finanční výsledky mohou jít ruku v ruce. “
Scania, celosvětový poskytovatel dopravních řešení, chce prokázat svou angažovanost a odpovědnost v rámci budování udržitelného, robustního a ziskového globálního systému dopravy, který je přínosem pro všechny. K dosažení tohoto cíle jsou nezbytné prvotřídní schopnosti a postoj řidiče.

„Soutěže Scania Driver Competitions jsme připravili s cílem upozornit na tyto řidiče, oslavit jejich schopnosti a zdůraznit jejich cenný přínos pro společnost,“ vysvětluje Leif Östling. „Chceme tím také pozvednout prestiž řidičů a přilákat k této profesi více mladých lidí.“
„Soutěže Scania Driver Competitions poskytují dokonalou platformu pro diskusi a umožňují věnovat se oblastem, které pomáhají snižovat počet dopravních nehod a zvyšují ziskovost i udržitelnost v rámci tohoto průmyslového odvětví,“ říká Erik Ljungberg, hlavní viceprezident pro firemní vztahy společnosti Scania.
Účast v soutěži poskytne řidičům víc než jen nezapomenutelnou zkušenost. Není to jen neocenitelná příležitost zlepšit si jízdní dovednosti, zlepšit povědomí o bezpečnosti na silnicích a energetické účinnosti, ale i velká šance setkat se s jinými řidiči a stát se součástí celosvětové komunity řidičů nákladních vozidel. A ti, kteří disponují vítěznou kombinací výjimečných jízdních dovedností, výdrže, profesionální hrdosti a pozitivního postoje, se mohou stát i šampiónem.

Pro bližší informace kontaktuje vedoucí projektu YETD v ČR, Vladimíru Ritz-Radlinskou, tel. 739 543 537, email: vladimira.ritz-radlinska@scania.cz

Partneři

Policejní prezidium, Ředitelství služby dopravní policie

ČESMAD Bohemia – Sdružení automobilových dopravců

Český červený kříž

Hlavní mediální partner

Český rozhlas – Radiožurnál spolu se Zelenou vlnou

Mediální partneři

Transport Magazín

Truck Magazín

Slavnostním ceremoniálem v peruánské Limě v neděli skončil 34. ročník soutěže Dakar a nyní přichází  čas vše zrekapitulovat a zhodnotit.
Jednalo se o už čtvrtý ročník konaný na americkém kontinentu a je jasné, že do Afriky se asi hned tak nevrátí. Zájem sponzorů i médii se soustředí právě do nynějšího místa konání ať už z hlediska bezpečnosti, reklamy či zájmu místního obyvatelstva.
                        Nedořešena zůstává ještě otázka jak to bude dále s názvem soutěže, když o Dakaru jako cílovém městě už dávno nemůže být řeč. Dakar je dnes pojmem a zároveň jistou obchodní značkou, ale bylo by na místě vymyslet jiné označení poplatné novému působišti.
Paradoxně vlastní nový název si musela vymyslet skupina nadšenců okolo úspěšného dakarského závodníka a konstruktéra buggy Jeana Luise Schlessera, která se vrátila do Afriky a jezdí původní trasy Dakaru pod označením Africa Eco Race. Zde nás mimo jiné už dvakrát vítězně zastupoval v kategorii kamiónů Tomáš Tomeček.
Mimo jiné závody, jež se pořádají v Africe (rally Faraónů, Tuniská rally,..), probíhá právě v těchto dnech také jedna zajímavá soutěž – rally Budapest-Bamako. Jedná se o amatérský závod spojený s dobročinnou pomocí pro tamní lid a závod, který se vrací ke kořenům soutěže Dakar.
Dnešní Dakar je už opravdu zcela na úrovni velkého byznysu a jaksi se vytratil soutěžní duch a kolegialita. Řada problémů se řeší na základě vyšších zájmů od zeleného stolu.
Ukázkou byla letos diskvalifikace našeho Josefa Macháčka v kategorii čtyřkolek či problémy jež měl americký závodník v kategorii automobilů Rob Gorden.

 
Pořadatelská organizace A.S.O jakožto francouzská asociace až příliš okatě napomáhala vlastním závodníkům. Také v bulletinech zasílaných z Dakaru či televizních spotech bylo minimum zpráv týkajících se jiných strojů a závodníků – vypadalo to, jako by nejel nikdo jiný než Cyril Després a Stephane Peterhansel. Nechceme těmto závodníkům ubírat jejich jezdecké schopnosti a dosažená vítězství, avšak výborné výkony podali i ostatní.

Jak si vedli naši.

Po neštastné deváté etapě se u nás nemluvilo o ničem jiném než o nehodě Aleše Lopraise a tak trochu jako by jeho odstoupením pro nás závod skončil. Jeho souboj s vedoucím a nakonec i vítězným Gerardem de Rooyem na Ivecu Torpedo (rovněž v kapotovém provedení jako Aleš s Tatrou Jamal) přitahoval zájem všech našich fanoušků.
Je pravda, že na toto téma se jistě ještě dlouho povedou diskuze, zda k tomu muselo dojít či ne, ale žádné kdyby není. Aleš měl skvěle rozjetý závod a pokud by se nastalo co přišlo, určitě by stál na bedně a dost možná by v ruce držel ocenění za první místo.

 
Stejné kdyby by však šlo užít i pro další naše zástupce – kdyby Jaroslav Valtr nemusel měnit spojku a neztratil díky tomu 5 hodin, kdyby neměl problémy Martin Kolomý,….
Účast našich kamioňáků byla ovšem senzační na to proti komu všemu museli bojovat. Mimo tým Kamaz, byť oslabený odstoupením Nikolajeva a s nováčky za volanty, tu byl silný tým Iveco ale i tým Veka s MANy, tým Ginaf či třeba japonský tým s vozy HINO.

 
Když se podíváme na průběžné výsledky jednotlivých etap, je zřejmé, jak se perfektně rozjeli nováčci na Dakaru v kategorii kamiónů – Tomáš Vrátný s Tatrou Bonver Teamu a Jaroslav Valtr s Liazem KM Racing Teamu. Oba jezdci se každou etapou zlepšovali a prodírali se celkovým pořadím vpřed a je u nich také nejvýraznější posun v průběhu soutěže.

 
Po odstoupení Aleše převzal funkci nejlepšího jezdce Martin Kolomý s Tatrou Czech Dakar týmu a prokázal, že zvěsti o jeho formě nelhaly (první místo na rally El Chott) .
Jeho konečné 7. místo na Dakaru to potvrzuje.

 
Nesmíme zapomínat ani na Tatru pilotovanou Andre de Azavedem s mechanikem Jaromírem Martincem a naší doprovodnou Tatrou s mechaniky jakožto polovinou Letka Racing teamu (druhá byla v Africe). André jel ustáleným a postupně se zlepšujícím se výkonem a obsadil nakonec osmé místo za Martinem Kolomým. I on se potýkal s technickými problémy – dvakrát měněná spojka či propálené trubky nafty a vzduchu od děravého výfuku – jež ho zdržely a znemožnily lepší umístění….

 
Nejhorším výsledkem skončil Mirek Zapletal s MANem na 40. místě, ale zde musíme vzít v potaz, že jeho prvořadou úlohou byla asistence pro polský tým Mitsubishi (s Adamem Malyszem). Díky nim musel několikrát nocovat na trase a dojíždět kvůli opravám či odtahu až ráno přímo na start další etapy. Nebýt této povinnosti, umístění MANu s číslem 557 by asi bylo také jiné. Tato posádka má však jedno unikum oproti ostatním. MAN vydržel bez oprav celý závod a vrací se domů na původních pneumatikách z Čech.
Letošní výprava se nemá vůbec za co stydět ba naopak. Naši dokázali, že s nimi musí soupeři i pro příště počítat.
Dakar zase se svými 8 400 kilometry absolvovanými za 14 dnů v nehostinných podmínkách dokázal, proč má tato soutěž pověst nejtěžší rally.

12►

Je neděle 15. ledna, motory utichly a skončil další ročník nejnáročnější rally Dakar 2012.
Dnešní etapa byla spíše symbolická obsahující při přesunu do hlavního města Peru – Limy vzdáleného 283 kilometrů  od posledního bivaku v Pisco pouze 29 kilometrů dlouhou vloženou rychlostní zkoušku. Sice se i na tak krátké speciálce může leccos stát, avšak nikdo už nebude riskovat těsně před koncem závodu. Do desítky dnešní etapy se dostali i závodníci, kteří se dosud neprosadili jako Hans Bekx s vozem DAF či Martin van den Brink an Ginafu. Nenápadnou jízdou a výsledky posledních etap se do celkové výsledkové tabulky dostal i Japonec Teruhito Sugawara s vozem HINO. Obsadil celkově osmé místo.
Rozestupy mezi závodníky v dnešní rychlé a krátké speciálce byly minimální, pouhé vteřiny a minuty.
Potěšitelné pro nás je, že až na dva vozy – odstoupení Josefa Cabaly s Liazem a nešťastná nehoda Aleše Lopraise – všichni ostatní dojeli v pořádku do cíle. Navíc konečné umístění je velice příznivé pro naše barvy. Martin Kolomý sedmý, Tatra Andrého Azaveda osmá, Jaroslav Valtr s Liazem dvanáctý, nováček soutěže Tomáš Vrátný s loňskou Tatrou Aleše Lopraise na osmnáctém místě a premiérově s nákladním vozem jedoucí Miroslav Zapletal na místě čtyřicátém.
V posledních etapách o sobě daly vědět i vozy Kamaz, ovšem letos už to nebyla ona jasná nadvláda kavkazkého týmu. Za to se zrodila další silná stáj – Petronas Iveco De Rooy.
Možná to je začátek nového věku závodů – vstup továrních značek na tento ostře sledovaný závod.

12►

 
Pískové duny potrápili řadu posádek včetně výbodně jedoucího Jaroslava Valtra. Ten si dlouho držel páté místo, do cíle však dojel na místě devátém. V dunách uvízla řada vozidel a místy to vypadalo jak obrovské parkoviště. I Martin Kolomý se svou posádkou, kterého včera konečně netrápila technika a jel poklidnou jízdu na jistotu musel v jednom místě zastavit a hledat cestu kudy zapadlé stroje objet.
V cíli jsou však všichni naši a čeká je už jen závěrečná etapa s 29 km dlouhou rychlostní speciálkou. I ta však prý může být zrušena a konvoj by se tedy jen přesunul do Limy s výsledky poslední etapy

Během průběžného zpravodajství z nejsledovanějšího závodu součastnosti – Rally Dakar v jižní Americe- nesmíme zapomínat na reprezantaci naší posádky Tomeček-Morávek na Africkém kontinentu v místě, kde se Dakar zrodil a kam se řada účastníků vrací.
Závod Aftica Eco Race započatý 28.prosince na území jižní Francie skončil u břehů Růžového jezera ve chvíli, kdy se velký jihoamerický Dakar lámal do své druhé poloviny. Zatímco 1.část Letka racing teamu v osobě Jaromíra Martince co by mechanika v kabině Tatry 4×4 vedle zkušeného brazilce Andrého de Azaveda a doprovodného kamionu Tatra 6×6 s Petrem Vodákem a Tomášem Fajmanem stále bojuje v jižní Americe, druhá část týmu – Tomáš Tomeček a Vojtěch Morávek s doprovodným kamionem – obojí Tatra 4×4 jsou  na cestě zpět do vlasti bohatší o další pohár. 

 
Tomáš Tomeček s Vojtěchem Morávkem se vraceli do Afriky s nelehkým úkolem obhájit své loňské premiérové vítězství, což se jim nakonec po nelehkých bojích podařilo. V této soutěži jsou klasifikovány společně kamiony spolu s automobily ve stejné kategorii a je nutno připomenout , že se v některých etapách povedlo Tomášovi dojet do cíle ještě před osobními automobily!

Ve své váhové kategorii  nákladních automobilů měl mezi dalšími čtyřmi zúčastněnými kamiony nejvážnějšího konkurenta stejně jako loni ženu – portugalgu Alisabete Jacinto na modrém MANu TGS. Tato krásná žena za volantem svého vozu předčila další startující Belgičany Noela Esserse a Patrika Hillewaere na vozech stejné značky a Francouze Michela Salvatore na Scanii.

 
V jednotlivých etapách se střídali v pořadí na prvních postech aby ve finále z tohoto zápolení vyšla lépe naše posádka.
O náročnosti méně mediálně sledované soutěže vypovídají zprávy týmů, časy dojezdů i nutnost některé etapy zkracovat.
Už první etapa před kterou organizátoři předem varovali ukázala, že stavitelé tratí letos závodníky nešetřili. Bivak v cíli zůstal opuštěný.
I v dalších etapách řada závodníků musela trávit noc na trati a naše dva „zametací“ kamiony měly co dělat aby stáhly do servisů všechny zbloudilé, porouchané a zapadlé stroje. Pracovní den těchto svozových vozů nebyl zdaleka ohraničen 24 hodinami.
Ve stejný den  (pátek 6.ledna) kdy byla zrušena etapa na Dakaru pro zasněžený přechod přes horský pas, byla zrušena pro silný vítr a zvířený písek i etapa v Africe. Počasí ten den nepřálo oběma závodům na vzdálených místech zeměkoule.

12►