Vlivem vysokých teplot došlo k poškození povrchu dálnice D5 na 122km u městečka Bor u Tachova ve směru na Prahu. Poškození postihlo jednu polovinu dálnice tzn. jeden jízdní pás přes celou jeho šíři.

Vše začalo v pondělí

Ještě v 17 hod v pondělí bylo vše v pořádku, ale již o 2 hod později zaznamenali dálniční policisté telefonáty řidičů, kteří začali po takto poškozené dálnici „skákat“. Okamžitě tedy kontaktovali p.Miroslava Mužíka ze Střediska správy a údržby dálnice v Ostrově. Silničáři poškozené místo ihned označily dopravním značením. Ale to nebylo by to Česko, aby se uvedené omezení rychlosti nedodržovalo. Důsledkem nedostatku disciplíny si dva řidiči kamiónů způsobili škodu. Jednomu prasklo přední sklo a druhý si pro změnu poškodil osobní automobily, které převážel.

Od 22hod je vyznačena objížďka

Důsledkem těchto incidentů se stal fakt, že uvedený směr dálnice mezi 119 km a 128 km silničáři v 22 hod uzavřeli a vytvořili objížďku po okolních komunikacích. Správci komunikace však plánují, že dnes převedou dopravu do protisměru na druhý jízdní pás, který zůstal neporušen. S omezeními se tak řidiči setkají v obou směrech dálnice D5.

Příčina poškození se již vyšetřuje

Ihned druhý den po vzniku „boulí“ se na místo dostavili pracovníci pražské laboratoře Ředitelství silnic a dálnic, aby odebrali vzorky ke zkoumání.
„Vzorky už jsou odebrané a provádějí se testy,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Jedině správná analýza odhalí skutečnou příčinu poruchy krytu vozovky a napomůže tak stanovit nejvhodnější způsob opravy. Analýza tak může potvrdit nebo vyvrátit dohady o údajných chybách v projektu příp. v nedodržení technologické kázně při výstavbě.

Oprava potrvá týdny

Vzhledem k zatím nepotvzeným příčinám deformací je pravděpodobné, že odstranění havárie bude trvat řádově několik týdnů.

Teplota vozovky je důležitější než si mnozí z nás myslí

I když nejsou výsledky rozboru ještě známé, je jisté to, že k poškození došlo na styku cementobetonové desky a asfaltobetonového koberce. Pravděpodobný sled událostí v krytu vozovky je tak následující: betonová deska se vlivem vysoké teploty roztáhla a vytvořila tlak na sousední asfaltovou část jejíž únosnost se vzrůstající teplotou klesá. Asfatová část vozovky nedokázala pohltit tlak sousední cementobetonové desky a tak se vyboulila. Jednoduché je i vysvětlení proč k deformaci došlo až pozdě odopoledne a ne po poledni, kdy je sluneční svit nejintenzivnější. Příčinou tohoto jevu je rozdílná tepelná setrvačnost obou druhů povrchů komunikace. Asfaltobetonový kryt se tak rychleji rozpáli než její cementobetonový soused, který je co se týče teploty mnohem stabilnější.

(redakce, foto: ČT24)

Tak jako každé letní prázdniny čeká i letos řidiče kamiónů více postávání na parkovištích podél silnic a dálnic.
Důvodem jsou začínající letní prázdniny a z nich plynoucí omezení pro nákladní dopravu.

V pátek, sobotu a neděli si postojíte

Dle právní úpravy platné v ČR je v období letních prázdnin tj. od 1.7.2010 do 31.8.2010 omezena jízda nákladních vozidel nad 7,5 t takto:
V pátek od 17:00 do 21:00, v sobotu od 07:00 do 13:00, v neděli a státem uznaný svátek pak od 13:00 do 22:00.
Vyjímkou, na kterou se uvedená omezení nevztahují, tvoří vozidla přepravující zboží podléhající snadné zkáze a vozidla přepravující zboží v rámci kombinované dopravy.
Od zákazů jsou také osvobozena vozidla armády a požární vozidla.

Množství a velikost odstavných ploch zoufale nestačí

Podle Martina Felixe ze Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA na české dálniční síti chybí nejméně 2 000 parkovacích stání pro kamióny. Nákladní vozidla tak parkují všude, kde se dá. Můžeme se s nimi setkat na plochách pro autobusy, pro osobní auta dokonce se i stává, že když dojde k zaplnění odpočívky postávají kamióny v odstavném pruhu na dálnici před odpočívkou !!!
„My tu problematiku řešíme, máme vytipované lokality, kde by se parkovací místa mohla postavit“ reaguje na stav mluvčí Ministerstva dopravy ČR pan Karel Hanzelka.

Situaci řeší nebo jen chlácholí?

Za pět let platnosti stávající legislativy ohledně zákazů jízd se v oblasti parkování pro kamiony změnilo jen velice málo. Rekonstrukcí prošlo několik dálničních odpočívek např. Záluží, Rudná na dálnici D5, Vrbová Lhota na D11 a Měřín na D1. Takto zrekonstruované odpočívky však mnoho nových příležitostí jak vozidlo odstavit nepřinesly. Posuďte sami, například na odpočívce „Drahelčice“ u Rudné na 4km D5 byl počet parkovacích míst zvýšen celkem o 12 stání (6 míst na severní a 6 míst na jižní straně odpočívky) to je počet pro takto významnou dopravní tepnu vcelku zanedbatelný.
Aby řidiči hledající místo k zaparkování skutečně pocítili úlevu, znamenalo by to rozšíření odpočívek ne o jednotky, ale o desítky míst, jak se tomu děje např. v sousedním Německu.

Ani parkování podél nových úseků rychlostních silnic a silnic I. třídy
se moc neřeší

Zatímco v případě dálnic, kde je dle příslušné normy nutné odpovídající odpočívky navrhovat a stavět, na nově uváděných úsecích rychlostních silnic a silnic I. třídy se rozlehlých odpočívek s kapacitními parkovišti nedočkáte, pokud vůbec nějakých. Např. na novém, zatím ještě nezprovozněném úseku Pražského silničního okruhu R1(Slivenec – D1) nenaleznete ani jedno, na nedávno otevřeném úseku rychlostní silnice R6 (Praha – Pavlov) taktéž a když si prostudujete nově připravované úseky například této Karlovarské R6, zjistíte že se z iniciativy státu žádné nové odpočívky zde nechystají, dojde pouze k napojení těch stávajících umístěních vedle současné silnice I/6. Jiného závěru se nedoberete ani na nedávno zahájených úsecích rychlostní silnice R7 (Vysočany-Droužkovice-Chomutov) , a tak bychom mohly ve výčtu novostaveb pokračovat dále. Tento stav je důsledkem faktu, že na rychlostních silnicích a silnicích I. třídy norma nestanovuje přítomnost odpočívek, a tak realizace a rozsah těchto zařízení je zde zcela na libovůli zřizovatele. A jelikož stát nemá peníze „nazbyt“ je zřejmé, že stavu v nabídce parkovacích míst jaký existuje ve již zmíněném Německu se asi jen tak u nás nedočkáme.

(redakce)

ŘSD oznámilo datum zprovoznění jihozápadní části pražského silničního okruhu

Ředitelství silnic a dálnic ČR dnes zveřejnilo datum zprovoznění jihozápadní části pražského silničního okruhu (rychlostní silnice R1), stane se tak 20. září 2010.

Dojde tak k propojení našich dvou nejzatíženějších dálnic D1 a D5 po nichž je vedena hlavní mezinárodní trasa E50 ve směru východ-západ. Řidiči v tomto směru se tak vyhnou jižní spojce, kde je v současnosti trasa vedena v peáži s městským okruhem a především pak Barrandovskému mostu s pověstnou zatáčkou, kde už havarovaly desítky kamiónů. Významnou úlevu tak pocítí i obyvatelé Barrandovského sídliště, jimž se zlepší kvalita ovzduší, které dnes zhoršují tisíce kamiónů supících do kopce ke Slivenci. 

Dva tunely a nejdelší most v ČR

Nově otevíraný úsek silničního okruhu R1 v délce 23 km naváže u Slivence na již provozovanou část (Ruzyně – Slivenec) a vytvoří s ní tak bezmála 36 km kvalitní směrově rozdělené komunikace. Nově uváděný úsek se skládá ze tří stavebních částí (stavba 512, 513 a 514).

 Stavba 512 (D1 – Vestec) začíná křížením s Brněnskou D1 na jejím 10tém km a pokračuje západním směrem. U obce Jesenice je plánována křížovatka s budoucí Českobudějovickou dálnicí D3, kterou také stavba končí.

Stavba 513 (Vestec – Lahovice) Navazuje na předchozí 512 v místě uvažované křížovatky a po té se mírně přibližuje k hlavnímu městu. V blízkosti obce Hodkovice se nalézá křižovatka se silničním přivaděčem“Vestec“. Součástí této stavby jsou také tři ekodukty a především pak 1,9 km dlouhý „Komořanský“ tunel, prostřednictvím kterého se trasa dostává do údolí řeky Vltavy, jejímž překlenutím také stavba 513 končí. Tento „Vltavský“ most má délku 236m a jeho výška nad hladinou umožnuje bezpečnou dopravu i při záplavách.

 Stavba 514 (Lahovice – Slivenec) začíná estakádou přes údolí Vltavy a Berounky , která navazuje na „Vltavský“ most a jejíž součásti je i mimoúrovňová křižovatka s rychlostní silnicí R4 (Praha – Příbram). Délka celé této estakády včetně mostu je 2,5 km a celé toto mostní dílo se tak řadí na 1. místo v ČR co do délky. Západní konec estakády  překonává ve výšce 40m žel. trať Praha – Plzeň a plynule navazuje na druhý nově otevíraný „Lochkovský“ tunel. Tímto tunelem trasa silnice stoupá až k Lochkovu, kde dalším tentokrát „jen“ 461m dlouhým mostem překonává údolí shodného názvu.

Tento, ne zcela architektonicky povedený a stavebně velice náročný most, je zajímavý nejen svojí výškou 65 m, ale i ve skutečnosti, že údolí překonává ve směrovém oblouku.

Po té už následuje jen křižovatka „Lochkov“ a u Slivence se stavba 514 napojuje na již provozovaný a v těchto dnech rekonstruovaný úsek Slivenec – Třebonice.

Cementobetonový povrch a šířka komunikace 27,5m je dnes již nutností.

Celý nově zprovozňovaný úsek je postaven v šířkové kategorii 27,5m a bude tak umožnovat při rekonstrukcích převádění 4 jízdních pruhů po zbylé polovině rychlostní silnice. Kromě mostních objektů je povrch nového úseku R1 opatřen cementobetonovým krytem s větší odolností proti vyjíždění kolejí. Návrhová rychlost 100 km/h a především pak poměrně vysoký sklon komunikace v tunelu jsou určitými handicapy, které brání zahrnutí komunikace do sítě plnohodnotných dálnic. Vzhledem k velmi vysoké očekávané intenzitě dopravy a k vysokému podílů nákladních vozidel, může určité problémy způsobit i absence odstavných pruhů v tunelových rourách.

Na odpočívky zapomeňte

Vzhledem k tomu, že je na úseku umístěno veliké množství křižovatek a sjezdů, nezbylo dle ŘSD na odpočívky místo. Z hlediska funkčního zapojení nového úseku R1 jako součásti hlavní mezinárodní trasy E50 (východ – západ) je tato absence odpočívek poměrně tristní. Ve vztahu k navazujícím úsekům dálnic D1a D5 (také součást E50) tímto vzniká úsek dlouhý cca 50 km !!! bez možnosti vykonat předepsanou bezpečnostní přestávku a načerpat pohonné hmoty. Tento stav dolehne především na řidiče kamiónů jedoucí od Brna na Plzeň a opačně. Ve směru od Brna je totiž poslední plně vybavenou odpočívkou „Naháč“ na 30 km dálnice D1 (14 parkovacích stání pro TIR) a následující je pak až odpočívka „Drahelčice“ u Rudné na 4 km D5 (33 stání pro TIR). V opačném směru je to obdobné s tím rozdílem, že na D1 je to odpočívka „Bělčice“ (10 míst pro TIR) na 33 km uvedené dálnice. S přihlédnutím k tomu, že již dnes zmíněné odpočívky praskají ve švech, bude stav po zprovoznění nového úseku R1 katastrofální.

(redakce)

Na trase Praha – Chomutov se započalo s výstavbou dalších 16 km rychlostní silnice.

Koncem minulého měsíce byla zahájena výstavba dalších dvou úseků rychlostní silnice R7.
Rychlostní silnice R7 vedoucí z Prahy přes Louny a Chomutov k hraničnímu přechodu Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain, kde bude navazovat na spolkovou silnici B174 vedoucí do saského města Chemnitz, má tak potenciál stát se v budoucnu jednou ze dvou hlavních tepen spojujících naši metropoli s touto oblastí Svobodného státu Sasko.

V současné době je uvedená trasa ve většině své délky vedena převážně po stávající komunikaci I/7, která svými parametry nesplňuje předpoklady pro moderní a bezpečnou dopravu. Po rychlostní tj. směrově rozdělené čtyřproudé komunikace se tak dnes projedeme pouze z Prahy do Slaného, okolo obce Sulec a dále až v Ústeckém kraji v úseku Bitozeves – Vysočany. Ostatní úseky je nutno přetrpět po současné jak směrově tak výškově nevyhovující silnici I/7, která je nebezpečnými úseky a nepřehlednými křižovatkami doslova poseta.

Výše zmíněná a v tuto dobu zahajovaná dvojice úseků o celkové délce 15,8 km tak po svém dohotovení v roce 2013 přispěje ke zlepšení dnes nepříliš šťastné bilanci nehod na uvedeném tahu.

Jedná se tedy o dva stavebně rozdělené úseky čtyřproudé, směrově rozdělené rychlostní silnice stavební kategorie R25,5 s návrhovou rychlostí 100 resp. 70 km/h.

První úsek Vysočany – Droužkovice o délce 9,4 km naváže na dříve zmíněný a dnes již provozovaný úsek R7 Bitozeves – Vysočany a bude představovat
přemístění trasy do nové polohy. Budou tím odstraněny nepřehledné horizonty a nebezpečné úrovňové křižovatky, které budou nahrazeny mimoúrovňovými.
Vozovka stávající, místy přeložené, silnice I/7 bude po dostavbě nové komunikace obnovena a bude plnit funkci doprovodné komunikace pro vozidla s konstrukční rychlostí do 50 km/h.

Druhý úsek Droužkovice – Nové Spořice o délce 6,4 km odvede tranzitní kamiónovou dopravu z východní části Chomutova a jižním obchvatem obejde uvedené město, aby se v Nových Spořicích napojilo na stávající estakádu silnice I/7 klesající od Krušných hor. Součástí toho úseku bude i jedna mimoúrovňová křižovatka a přivaděč Spořice umožňující napojení jihovýchodní čtvrti Chomutova na tento obchvat. Vzhledem k nepříznivým prostorovým
možnostem bude část obchvatu postavena pouze pro rychlost 70 km/h.

Dle informací Ředitelství Silnic a Dálnic budou oba úseky uvedeny do provozu v roce 2013. Celkové náklady se vyšplhají na 4,4mld Kč, přičemž projekt je spolufinancován z Operačního programu Doprava.

(redakce)