Tatra Buggyra vsadí na flexibilitu.

Roudnický tým Tatra Buggyra Racing bilancoval v úterý po návratu z Peru letošní ročník nejnáročnějšího dálkového závodu světa, Rally Dakar.

„Letošní ročník se určitě zařadí mezi nejtěžší, co jsme absolvovali. Peru má co nabídnout a je dobře, že se pořadatel vydal tímto směrem. Bylo to především o schopnosti přežít. Problémy se nevyhnuly nikomu, dokonce ani Kamazu. Úmrtnost techniky byla enormní,“ poukazoval manažer týmu Jan Kalivoda na náročnost letošního Dakaru. Soutěž dokončilo v kategorii kamionů pouhých čtrnáct posádek z jednačtyřiceti. „Máme za sebou lepší výsledky, nicméně díky letošní novince – půlmaratonu, máme alespoň jedno auto v cíli. Měli jsme sice větší ambice, vzhledem k okolnostem ale považuji konečný výsledek za maximum možného.“

Do letošního ročníku Rally Dakar vstoupili oba piloti s novou taktikou. „S oběma jezdci jsme se shodli, že na začátku nepojedeme na krev, ale hlavou. Věděli jsme, že rozhodovat se bude až v cíli a rozestupy budou v řádu několika hodin, což se v konečném součtu i potvrdilo. Bohužel nás potkaly dvě opravy v těžko přístupném terénu a bylo po nadějích,“ bilancoval Jan Kalivoda.

I přes velké technické problémy, které Martina Kolomého v honbě za touženým beduínem potkaly, nakonec bruntálský jezdec dovezl svou Tatru Phoenix až do cíle v Limě na konečném pátém místě v hodnocení semi maratonu. „Jak už jsem řekl, z mého hlediska se jednalo o jeden z nejtěžších závodů vůbec. Vysoké duny, rozježděný písek a hromada fesh-feshe. Sice oproti minulým letům pořadatelé snížili počet etap, ale jejich náročnost vzrostla. Musím ale organizátory z A.S.O. pochválit za letošní novinku v podobě „malého“ Dakaru. Jednalo se o jeden z nejlepších nápadů za posledních deset ročníků. Pravda, motivace už tam nebyla taková, ale pět etap jsme mohli využít k testování a nabrání dalších zkušeností. Ty nám nikdo nevezme.“

Martina Šoltyse připravila o životní výsledek až sedmá etapa. „Rozjeté jsme to měli dobře, ale tři etapy před koncem jsme zapadli v náročném terénu, tak nešťastně, že jsme tam museli nocovat. Ráno za svítání pak kvůli mlze nebylo vidět ani na krok. To nás zdrželo a nestihli jsme start do další etapy. Celý Dakar byl hodně náročný jak pro techniku, tak pro posádky. Určitě to pro mě byla další cenná lekce.“
Jednačtyřicátý ročník byl mimořádně náročný i díky komplikované navigaci. „V první polovině to ještě šlo, ale v té druhé to byl „mazec“. Trasy již byly rozježděné z předešlých dnů, navíc posádky v půl maratonu měly jiný roadbook než v hlavním závodě, tak se to tam různě motalo. Několikrát nám GPS zahlásila, že jedeme o několik kontrolních bodů dopředu, při tom jsme jeli správně. Z mého hlediska se jednalo o opravdový očistec,“ vzpomínal na krušné chvíle navigátor Kolomého posádky Rostislav Plný.

„Teď nás čeká konečné vyhodnocení a určení priorit pro další sezonu. Těžko můžeme začít něco plánovat, když neznáme trať dalšího ročníku. Budeme muset být co nejvíce flexibilní,“ dodal Jan Kalivoda.