Společnost Volvo Trucks pozoruje zvýšený zájem o LNG coby alternativu k naftě v segmentu těžké nákladní přepravy v Evropě.

Přepravci i jejich zákazníci se stále více zajímají o snižování emisí CO₂ a nákladů s využitím chlazeného zkapalněného plynu (LNG) jako paliva. Z tohoto důvodu budou mít nové modely Volvo FH a Volvo FM v nabídce motory na zkapalněný zemní plyn a bioplyn, jež budou poskytovat stejně vysoké výkony jako motory na naftu. Použití bioplynu umožňuje dosáhnout uhlíkově neutrální přepravy a snížit emise CO₂ až o 100 %.

Dohoda Green Deal přijatá v rámci EU jasně ukazuje, jakým směrem se musí odvětví dopravy ubírat, má-li být dosaženo čistší budoucnosti. Základem je, že musí být stanoveno datum ukončení využívání fosilních paliv. Přepravci i jejich zákazníci se proto stále častěji poohlížejí po alternativách nafty.


„Nákladní vozidla na LNG představují v současnosti v sektoru dálkové přepravy komerčně nejvýhodnější alternativu naftového pohonu. Palivo je dostupné v dostatečně velkém množství a za konkurenceschopnou cenu. Rozsáhlejší využití nákladních vozidel na plyn vytváří příznivé podmínky pro pozdější výraznější přechod na zkapalněný bioplyn,“ podotýká Lars Mårtensson, ředitel pro životní prostředí a inovace ve společnosti Volvo Trucks.


Hnací ústrojí Volvo Trucks pro zkapalněný bioplyn a zemní plyn má energetickou účinnost srovnatelnou s naftovými hnacími jednotkami, produkuje však výrazně méně emisí CO₂. Použití zkapalněného bioplynu, který se též někdy označuje jako bio LNG, znamená snížení čistých emisí z provozu vozidla (TTW, neboli „tank to wheel“) až o 100 procent, zatímco využití zemního plynu snižuje emise (TTW) přibližně o 20 procent ve srovnání s běžnou naftou.


Snížení závislosti na naftě vyžaduje velké investice
 Pro výrobu bioplynu, který není fosilním palivem, je třeba mít více výrobních zařízení provádějících anaerobní digesci odpadu s možností chlazení plynu do kapalného skupenství. Podle různých studií lze v Evropě do roku 2030 nahradit plynem bio LNG pocházejícím z obnovitelných zdrojů o něco více než 20 % spotřebovávané nafty. Počet čerpacích stanic se zkapalněným plynem neustále roste a na mnoha trasách již představuje alternativu nafty. Je však třeba, aby se počet těchto čerpacích stanic i nadále zvyšoval tempem odpovídajícím nárůstu počtu nákladních vozidel na plynový pohon.


„Investicemi do nákladních vozidel na LNG ukazujeme, že bio LNG je důležitou alternativou vedoucí ke snížení závislosti na fosilní naftě. K urychlení přechodu ke klimaticky neutrální přepravě je však třeba pokračovat v investování do čerpacích stanic na zkapalněný plyn a realizovat další opatření, jež přepravcům investice do těžkých nákladních vozidel na plynový pohon usnadní,“ zdůrazňuje Lars Mårtensson.



Do budoucna je potřeba dosáhnout mixu paliv
 Protože žádný jednotlivý nosič energie nedokáže nabídnout odpověď na všechny výzvy spojené se změnou klimatu, budou v dohledné budoucnosti i nadále vedle sebe existovat různé druhy paliv a hnacích ústrojí.


„Klíčem k dosažení klimatické neutrality bude zavádění nových technologií. Podíl nákladních vozidel na LNG se bude v Evropě postupně zvyšovat. Ale nákladní vozidla na plynový pohon nebudou schopna zvládnout všechny požadavky na přepravu. Elektromobilita bude hrát důležitou roli na místní i regionální úrovni a pro její expanzi bude důležitým faktorem vývoj baterií a dobíjecí infrastruktury,“ vysvětluje Lars Mårtensson.


Elektromobilita využívající vodíkové palivové články má potenciál v dlouhodobějším horizontu snížit potřebu baterií v dálkové přepravě.


„Přestože vývoj v oblasti technologie vodíkových palivových článků je slibný, stále ještě existují praktické a finanční překážky, které je třeba překonat, aby mohla tato technologie dosáhnout významných klimatických přínosů v těžké dopravě,“ uvádí Lars Mårtensson.


Navzdory veškerému technickému pokroku v oblasti elektromobility bude při snižování vlivu dopravy na klima ještě mnoho let hrát klíčovou roli další zlepšování účinnosti spalovacích motorů.


„Již dnešní motory dokážou pro snížení vlivu na klima udělat hodně. Například nová i starší nákladní vozidla Volvo se vznětovými motory dokážou jezdit na HVO, biopalivo vyznačující se velmi nízkými čistými emisemi CO₂. Dostupnost biopaliv je stále velmi omezená,“ uzavírá Lars Mårtensson.