Aliyyah Koloc si poslední den Dakaru vybrala smůlu až do dna, Martina Šoltyse přiletěl zkontrolovat do dun vrtulník

Dnešní závěrečná 12. etapa Rally Dakar potvrdila, že ten poslední krůček bývá nejtěžší. Aliyyah Koloc zbrzdilo poškozené zadní rameno jejího vozu. Auto se naštěstí podařilo opravit a nejrychlejší žena letošního Dakaru dorazila do cíle. Dnes závodnici týmu Buggyra ZM Racing patřila 48. pozice a celkově obsadila 35. místo. V elitní kategorii Ultimate dokončila náročnou soutěž jako jediná žena.
Martin Šoltys, který startoval po včerejších technických problémech už mimo konečné pořadí, musel na trati měnit kompresor. Zkušený jezdec v barvách Tatra Buggyra ZM Racing byl v etapě klasifikován na 18. příčce. Jeho týmový kolega Karel Poslední skončil dnes patnáctý a v konečném hodnocení trucků je si dojel pro jedenácté místo. Zároveň se stal v této kategorii nejlepším nováčkem.

Poslední etapa na letošním Dakaru byla pro Aliyyah Koloc proti původním očekáváním 20leté jezdkyně doslova brutální.
„Myslela jsem si, že to bude trochu lehčí den a že si ty menší duny užiju. Jenže 20 kilometrů před cílem se zlomil trojúhelník na zadním rameni. Museli jsme ho vyměnit, což trvalo opravdu dlouho. Nakonec se nám to podařilo dát dohromady,“ popsala první problém.
Ale za chvíli se objevily další trable. „Když jsme se rozjeli, tak asi za čtyři, pět kilometrů jsem cítila něco divného. Šla jsem auto zkontrolovat a uviděla, že náboj kola praskl a začal doutnat. Proto jsme museli vyměnit i náboj kola. Navíc se doslova usmažily zadní brzdy. Proto jsme jeli jen na přední brzdy a museli také zamknout diferenciál. Na posledních patnácti kilometrech nebylo naštěstí moc velkých dun, takže jsme to zvládli. Občas jsme se museli otočit, protože jsme neměli výkon na všech kolech. Musela jsem duny víc objíždět a taky jsem nechtěla rozbít diferenciál. Závěr byl hodně těžký, ale konečně jsme v cíli,“ oddychla si Aliyyah Koloc.
S technikou bojoval i Martin Šoltys se svojí posádkou. „Kompresor to vzdal, únava materiálu. Ale my jsme to nevzdali. Když jsem vylezl z auta a viděl, jak je celé od oleje a za námi je velká olejová stopa, tak mě přepadla totální bezmoc. Naštěstí nám Kája (Poslední) dal kompresor. Vyměnili jsme ho, i když jsme byli poslední auto na trati. Dokonce k nám přiletěla helikoptéra a člen organizačního týmu se nás ptal, jestli vůbec budeme pokračovat. Ale to jsme už zavírali bočnice a měli hotovo,“ popsal psychicky i fyzicky vyčerpaný Tomáš Šikola, palubní mechanik Tatry Buggyra EVO3.
Dakarský nováček Karel Poslední si závěrečný den své premiéry patřičně užil. „Mám za sebou první Dakar. Dal jsem ho, takže dobrý. Cestou jsme pomáhali ještě Martinovi a na trati stála i Alča. I posledních šedesát kilometrů může být zrádných. Jsme celkově jedenáctí, to je taky super. Víc jsem si nemohl přát. Vítězstvím pro mě je už to, že jsem Dakar dojel,“ řekl pilot Tatry Phoenix.