Macík úspěšně proplul maratonskými dunami, ruce má jak vánočky

Závodníci na Rallye Dakar po dnešní noci v maratonském bivaku odstartovali do 12. etapy. Pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik David Švanda z týmu MM Technology dokončili etapu na cenném 4. místě a v celkovém pořadí drží 3. pozici. Pro dnešní jízdu zlověstnými dunami Pusté končiny si Čendu opravovali sami. Ale podařilo se jim zdolat všechny nástrahy tratě, nezalekli se prudkých sjezdů, vyhnuli se zrádným trychtýřům a dokázali si poradit i s technickou komplikací, která je cestou brzdila. Mates se Čendu nebál posílat do výšek, které mu František ukazoval a David v maratonské etapě bravurně zastal roli jediného technicky nadaného člena posádky.      

Vyjížděli jsme fakt nesmysly     

Závodníci týmu MM Technology ráno nasedli do kamionu, který si večer sami opravili, a vydali se vstříc obřím dunám druhé části maratonské etapy. I v páteční 12. speciálce posádky musely zdolávat obrovské kopce, na které potřebujete mít trochu kuráže. Obzvlášť, když se do nich vrháte s vědomím, že jste si Čendu tentokrát servisovali svépomocí. Ale dařilo se. „Další nádherná etapa. Velké, těžké, členité duny. Občas Čendu v kabině všichni povzbuzujeme, aby ten kopec vyšplhal. Kamčáky jsou těžké a vyjíždíme tu fakt nesmysly. Hledáte si cesty, padáte do tobogánů. Bylo to náročné, ale takový Dakar jsme si přáli, za nás spokojenost. Každý, kdo tohle dojede je borec a má náš respekt,“ popisoval Martin Macík.  

Posádka přiznává, že si na začátku naordinovala klidnější tempo. „Protože tady člověk nikdy neví, co ho potká. Na trati jsme předjeli Martina van den Brinka, ale dál jsme si jeli to svoje. Celou cestu v nádherných velkých dunách. Dokonce dneska byla jedna z nich tak brutální, že jsem měl vymotanou šestku, letěli jsme rychlostí přes sto kilometrů, pustil jsem Čendu nahoru, a na vrcholu už jsme se plazili třeba jen dvacet, ale povedlo se nám ten kopec vyjet na první pokus. Ostatní se tam zastavili a my jsme ujížděli dál,“ popisuje Macík.

Ruce od řízení zamotané jako vánočky

Ani dnešních 185 ostrých kilometrů ale neproběhlo úplně bez komplikací. „Po cestě jsme řešili elektroniku, měli jsme problém s čidlem a museli jsme několikrát zastavit, čímž jsme ztratili čas. Ale to se v takových extrémech stane,“ říká palubní mechanik David Švanda. 

Do cíle etapy sedlčanská posádka v oranžovém kamionu nakonec přijela spokojená. „Mates dneska točil volantem div, že nemá z rukou vánočky. Jde mu to skvěle. Jsme v cíli. Budeme ještě bojovat. Máme poslední dvě etapy před sebou. V kabině nám to šlape výborně. S klukama tu máme pohodu a to je taky důležité,“ doplnil František Tomášek.         

Mechanici už se těší na Čendu

Závodníci se dnes vrátili k Saybah, kde na ně v bivaku bez signálu čekají jejich týmy a asistence. Odpočatí mechanici týmu MM Technology se teď znova vrhají na Čendu, kamion, který v Sedlčanech podle návrhu Martina Macíka staršího, šéfa týmu MM Technology, sami vyrobili. Po náročné maratonské části závodu ho musí opět důkladně zkontrolovat a vyladit, aby se v něm posádka v sobotu mohla vydat do závěrečných dvou etap Dakaru 2023.