Bojujeme dál, vzkazuje Macík po náročné maratonské etapě

Posádka týmu MM Technology ve složení Martin Macík, František Tomášek a David Švanda v sobotní 7. etapě Dakaru dojela do cíle na 7. místě a celkově drží 4. pozici. V čerstvě ohlášené maratonské etapě kamion Čenda větší část trasy letěl svižně a vše se vyvíjelo podle plánu. Až do chvíle, kdy oranžovému stroji povolilo přední uchycení kabiny. Posádka ale Čendu pohotově zakurtovala a ve volnějším tempu dorazila do cíle. Na silnici následného přejezdu do servisní zóny pak ještě odražený kámen uštědřil Čendovi díru do předního skla. Velký dík tentokrát letí za mechaniky, kteří před etapou i po ní odvedli skvělou práci. Členové posádky se spacáky a kartáčky míří do odděleného bivaku. Kamion přečká noc v parc fermé. Zítra bojujeme dál. Držte palce. 

Nadějný začátek

Že je zítra čeká maratonská etapa, se závodníci týmu MM Technology dozvěděli až po přistání v cíli páteční 6. etapy, ve které dojeli na výborném 3. místě. Ale okamžitě se na nově ohlášený vývoj závodu začali připravovat a těšit. Balilo se a na pilno měli zejména mechanici, kteří se snažili Čendu připravit na dva náročné závodní dny.

Speciálka z Rijádu do Al Duwadimi měřila 333 kilometrů a Martin Macík si v úvodu rychlostní zkoušky vedl výborně. „Ze začátku to vypadalo jako dobrá etapa. Hned jsme začali stahovat. Krásně jsme předjížděli. Jeli jsme v mokrém hodně měkkém písku, který vám nedovolil letět tak rychle, jak jsme zvyklí, protože těžký kamion se v něm bořil. Ale vše šlo hladce,“ popisoval Martin Macík.

Posádka pokračovala po klikaté trati mezi skalami. „Sem tam jsme si dali triálek. Dorazili jsme také do krásných velkých dun, kde jsme se honili s Van Kasterenem. Nejdřív jsem jeden kopec nevyjel já a musel jsem si znova najíždět, pak zase on. Bylo to náročné ale zábavné,“ popisuje Macík.

Adrenalinové pokračování

Znenadání se ale ozvala rána a bylo zřejmé, že se s kamionem něco děje. „Vlevo vpředu nám povolilo uchycení kabiny. Museli jsme vylézt ven a zjistit, jak jsme na tom. Strávili jsme tam nějaký čas, než jsme to zakurtovali. A pak jsme zbytek etapy dojeli na půl, někdy i třičtvrtě, plynu. To znamená, když byla rovina a nehopsalo to, tak jsme přidali, když byla trať uskákaná, museli jsme pomaleji. Tak jsme dorazili až do cíle,“ líčí komplikaci na trati Martin Macík.

Perlička na závěr

Poté, co posádka týmu MM Technology v pořádku dojela do cíle a mířila po silnici za mechaniky do servisní zóny, přihodila se ještě jedna lapálie. „Aby toho nebylo málo, předjel nás na silnici nějaký závodník, který na retardérech nebrzdí, odlítl mu od kol kámen a trefil nám přední okno. Přesně na prostředku je díra jako do vrat,“ popisoval František Tomášek. A Martin Macík zakončil: „Dneska jsme si zase doplnili zásoby historek pro Posedlé Dakarem. Ale jsme v cíli a David je optimista. Kluci mechanici si umějí poradit. Bojujeme dál, zítra nám držte palce, zase do toho šlápneme.“     

Nečekaná „maratonská“ – na opravy jsou jen 2 hodiny 

Původně plánovaná tradiční maratonská etapa na dakarské jezdce čeká až v dunách Pusté končiny, 12. ledna. Závodníci budou přespávat v provizorních podmínkách v poušti bez zázemí a bez asistencí. Budou muset všechny opravy na svých vozidlech zvládnout svépomocí.

Tentokrát ale organizátoři, aby udrželi náročnost závodu po krácení 7. a 8. etapy, nečekaně vyhlásili další maratonskou etapu také na sobotu. Měla však přívětivější podobu. Po dojetí posádek do cíle, se závodníci po silnici přesunuli do servisní zóny, kde směli pro opravy a údržbu vozů využít pomoci svých mechaniků. Čas servisu byl ale zkrácen jen na dvě hodiny. Pak auta putovala do parc fermé, kde si je závodníci vyzvednou před nedělní etapou.